Chřestovníček chřestový: jaké má příznaky?

Brouci dlouzí 6–8 mm, modročerní se šesti krémově žlutými skvrnami na krovkách a načervenalým štítem; příbuzný chřestovníček dvanáctitečný (Crioceris duodecimpunctata) je červenooranžový s dvanácti černými tečkami. Malá tmavá podlouhlá vajíčka postavená na výšku na výhonech a nati. Šedé larvy podobné slimákům s černou hlavou, dlouhé až 1 cm, žerou jemnou nať. Výhony jsou okousané, zjizvené a ohnuté; nať je ožraná a stonky ohlodané, takže porost nad nimi žloutne až hnědne a usychá.

Chřestovníček chřestový: jak léčit?

Biologická ochrana: Od jara ručně sbírejte brouky a larvy a stírejte vajíčka; napadené stonky vytřepte nad nádobou, abyste larvy posbírali. Proti larvám použijte biologickou ochranu s hlísticí Steinernema carpocapsae. Proti chřestovníčku dvanáctitečnému sbírejte a ničte bobule, ve kterých se jeho larvy živí. Chemická ochrana: Jen pokud je brouků nebo larev mnoho — spinosad, pyrethriny, neem nebo pyrethroid registrovaný pro chřest; stříkejte pozdě odpoledne, abyste šetřili včely, a dodržujte dávku a ochrannou lhůtu podle etikety.

Chřestovníček chřestový: jak předcházet?

Během sezóny sklízejte všechny výhony každý den, aby vajíčka a larvy měly méně času se na nich vyvinout. Na podzim odstraňte staré stonky, plevel a rostlinné zbytky, kde dospělí brouci přezimují. Pěstujte čistě samčí odrůdy, které nenasazují bobule, takže chřestovníček dvanáctitečný nemá kde se množit. Podporujte ptáky, žáby, střevlíky a slunéčka, kteří larvy požírají; malý počet brouků lze tolerovat.

Chřestovníček chřestový: jak poznat a léčit

Škůdce

Chřestovníček chřestový: škůdce rostlin. Postihuje: chřest. Brouci dlouzí 6–8 mm, modročerní se šesti krémově žlutými skvrnami na krovkách a načervenalým štítem; příbuzný chřestovníček dvanáctitečný (Crioceris duodecimpunctata) je červenooranžový s dvanácti černými tečkami.

Ověřeno ve zdrojích: 2. října 2026

Stručně

Druh	Škůdce
Naléhavost	střední — plán ošetření začíná následující den
Postižené rostliny	1
Čeledi rostlin	Asparagaceae
Popsané příznaky	4
Možnosti ochrany	biologická i chemická (3 biologické kroky, 1 chemický)
Preventivní opatření	4
Zdroje	9

Chřestovníček chřestový: příznaky

Brouci dlouzí 6–8 mm, modročerní se šesti krémově žlutými skvrnami na krovkách a načervenalým štítem; příbuzný chřestovníček dvanáctitečný (Crioceris duodecimpunctata) je červenooranžový s dvanácti černými tečkami.
Malá tmavá podlouhlá vajíčka postavená na výšku na výhonech a nati.
Šedé larvy podobné slimákům s černou hlavou, dlouhé až 1 cm, žerou jemnou nať.
Výhony jsou okousané, zjizvené a ohnuté; nať je ožraná a stonky ohlodané, takže porost nad nimi žloutne až hnědne a usychá.

Chřestovníček chřestový: ochrana a léčba

Biologická ochrana

Od jara ručně sbírejte brouky a larvy a stírejte vajíčka; napadené stonky vytřepte nad nádobou, abyste larvy posbírali.
Proti larvám použijte biologickou ochranu s hlísticí Steinernema carpocapsae.
Proti chřestovníčku dvanáctitečnému sbírejte a ničte bobule, ve kterých se jeho larvy živí.

Chemická ochrana

Jen pokud je brouků nebo larev mnoho — spinosad, pyrethriny, neem nebo pyrethroid registrovaný pro chřest; stříkejte pozdě odpoledne, abyste šetřili včely, a dodržujte dávku a ochrannou lhůtu podle etikety.

Informace pro orientaci, bez záruky. Přečtěte si etiketu každého přípravku a řiďte se jí: dávka, bezpečnost a ochranná lhůta před sklizní.

Chřestovníček chřestový: prevence

Během sezóny sklízejte všechny výhony každý den, aby vajíčka a larvy měly méně času se na nich vyvinout.
Na podzim odstraňte staré stonky, plevel a rostlinné zbytky, kde dospělí brouci přezimují.
Pěstujte čistě samčí odrůdy, které nenasazují bobule, takže chřestovníček dvanáctitečný nemá kde se množit.
Podporujte ptáky, žáby, střevlíky a slunéčka, kteří larvy požírají; malý počet brouků lze tolerovat.

Chřestovníček chřestový: které rostliny postihuje?

Chřestovníček chřestový: 1 rostlina na seznamu; má návod a patří do 1 čeledi.

Asparagaceae

ChřestAsparagus officinalis

Chřestovníček chřestový: co dalšího napadá stejné rostliny?

Fuzáriové vadnutí (Choroba, 1 společná rostlina): Vadnutí a žloutnutí, které často začíná na jedné straně rostliny, větve nebo i listu; spodní listy žloutnou jako první.
Bílá hniloba (sklerotinie) (Choroba, 1 společná rostlina): Měkká, mokrá hniloba na stoncích, často u země; rostliny náhle žloutnou, vadnou a hroutí se.

Zdroje

Údaje ověřené v těchto zdrojích.